+420 736 173 009 info@amcreation.cz
Vyberte stránku

V 1. díle našeho cestovatelského deníku po Slovinsku jsme vás zavedly do přímořského města Koper, krásné oblasti Bled se stejnojmenným jezerem a také k okouzlujícímu Bohijnskému jezeru. Daly jsme vám i TIP na zajímavou atrakci v podobě autovlaku z Bohijnské Bistrice. Pokud jste ještě nečetli první díl této série, můžete se k němu prokliknout zde.

Kanal ob Soči

Při zpáteční cestě z města Most na Soči, kde končila naše jízda autovlakem, jsme měly naplánovanou zastávku v maličkém městečku (občině) Kanal ob Soči. Další z měst, ve kterém na vás, stejně jako v Koperu, dýchne italská atmosféra. Nachází se v Gorickém regionu na levé straně řeky Soča a díky železniční trati, která tudy vede, je důležitým spojovníkem mezi střední Evropou a Středomořím. Železnice zde byla stavěna od roku 1900 do roku 1906.

Význam názvu tohoto města je „dlouhá hluboká říční soutěska„. Současný most, který zde můžeme nalézt, byl postaven po druhé světové válce a je vysoký asi 17 metrů. Jelikož jsme velké milovnice kávy, rozhodly jsme se zde zastavit a udělat si přestávku v nějaké příjemné útulné kavárně či restauraci. Námi vybraná kavárna se nachází hned vedle Neptunovy kašny z roku 1815 a pokud by vás zajímala cena jednoho cappuccina, tak ta byla 1,2 €. Na krátkou zastávku toto město doporučit můžeme, ale nic velkého k vidění tam bohužel nečekejte.

Bovec | Řeka Soča

Na třetí den jsme se těšily ze všeho nejvíce. Naplánovanou jsme měly oblast Bovec – přímořská oblast v severozápadním Slovinsku blízko hranice s Itálií v nadmořské výšce 434 m. Oblast leží v Bovecké pánvi horní řeky Soča pod východními svahy hory Kanin v Julských Alpách. Přilehlé údolí Trenta na severozápadě, které jsme měly v plánu také navštívit, vede do Národního parku Triglav. Bovec je v písemných pramenech datován od roku 1070 a původně se nazýval Pilcium.

Historie této oblasti je opravdu bohatá a nebudeme vás jí zahlcovat. Za zmínku jen stojí, že součástí nezávislého Slovinska a městem jako takovým se Bovec stal až s rozpadem Jugoslávie v roce 1991. Ze zajímavostí bychom uvedly zvýšenou popularitu mezi filmaři. Natáčela se zde například část filmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian. Oblast získala v roce 2008 ocenění European Destinations of Excellence s projektem Soča Stories.

Soča

Aktivity v okolí

V okolí toho můžete podnikat opravdu hodně. Mezi vybrané patří jízda na kajaku, rybaření, rafting, pěší turistika (Stezka míru od Bovce po pevnost Kluže, stezka Soča a Alpe-Adria). Ochutnat můžete také místní sýry na Mangartově pláni nebo využít okružní lanovku Kanin. My jsme se rozhodly pro zakotvení v části Mala Korita Soče u kempu Kamp Korita Peter Della Bianca, kde jsme bez problémů zdarma zaparkovaly a byly nadosah Soči, ke které jsme sešly pár kroků.

Když jsme se ocitly u Soči, nevěřily jsme vlastním očím. Ani jedna jsme nikdy tak nádhernou řeku na vlastní oči neviděla. Její azurová barva a průzračnost je snová. Jako správné turistky jsme tu udělaly nespočet fotek a nakonec jsme se rozhodly vedle na trávě chvilku pobýt, udělat si malý piknik a nasát jedinečnou atmosféru. Po menším odpočinku, který byl po cestě dlouhé 2 hodiny z Koperu do Bovce potřeba, jsme se vydaly pěšky po proudu řeky, abychom si ji mohly prohlédnout ze všech různých stran. Přestože voda v dubnu tu dosahuje maximálně 16 °C, našlo se zde nespočet odvážlivců, kteří se do ní vrhli a koupání si zjevně moc užívali. 🙂 Nutno podotknout, že teplota vzduchu byla překvapivých 25 °C a my tak mohly odhodit svršky a cítit se jako v letním období. Pokud zvažujete návštěvu Slovinska o Velikonocích, určitě bychom z počasí strach neměly.

Po prozkoumávání oblasti nám opět vyhládlo. Zapátraly jsme po nějaké dobré restauraci a do oka nám padla BOKA wine & snack bar, kterou můžeme vřele doporučit. Ceny jsou zde opravdu přijatelné, obsluha milá a jídlo chutné. Překvapivě zde byla káva levnější než v Koperu. Jako bonus máte z terasy opět epický výhled na Soču a parkování zdarma.

Čtvrtý den našeho pobytu ve Slovinsku jsme se rozhodly pořádně prozkoumat Koper, ve kterém jsme byly ubytované. O něm jsem se rozpovídala v 1. dílu, kde se dočtete něco málo o tamních památkách. Zajímavostí, a tak trochu překvapením, pro nás bylo zjištění o právě probíhající výstavě o Janu Palachovi. Kdo by to ve Slovinsku čekal?

Na závěr už jen malé shrnutí. Slovinsko je krásná země snoubící moře i hory, plná panenské přírody, přímořské atmosféry, příjemného počasí a pro Čechy je velmi dostupná. Na své si zde přijde opravdu každý. Jediná negativa, která jsme zde zaznamenaly, byla – obtížné parkování na spoustě místech (doporučujeme si před každým výletem zjistit, kde přesně parkovat), angličtina jim tam nic moc neříká, orientační cedule v anglickém jazyce byste tam hledali marně, řidiči jsou nervózní a nedodržují pravidla silničního provozu, tamní kuchyně nenadchne, ani neurazí. A co nás bohužel zklamalo nejvíce – Slovinci nejsou moc příjemný národ (většinou vás ani nepozdraví, v restauracích jsme si přišly na obtíž a v hotelu téměř neviditelné).

Pokud zvažujete návštěvu tohoto státu, rozhodně neváhejte a jeďte ho objevovat. Přejeme vám šťastnou cestu a v komentáři nám pak můžete zanechat zprávu o tom, které místo nejvíce okouzlilo vás!

Anet 

Líbil se vám článek? Podělte se o něj – sledujte nás,         

sdílejte nás  a rozšiřujte naši AMcreation rodinu.

Sledujících

Líbil se vám článek? Podělte se o něj – sledujte nássdílejte nás a rozšiřujte naši AMcreation rodinu.

Sledujících

Pin It on Pinterest